Několik oranžových povolebních postřehů

Je už sice pár dní po volbách a strana, ze které jsem měl opravdový strach (tzn. ČSSD) je zřejmě mimo veškeré důležité rozhodování o budoucnosti ČR, ale přesto mi to nedá nezastavit se u některých věcí, kterých jsem i u oranžové strany všiml.

Jiří Paroubek

postřeh první: Jiří Paroubek před volbami jasně deklaroval, že nehodlá přizvat KSČM do vlády a v předvolebním TV spotu tuším prohlašoval  "nepřipustím návrat komunistů k moci". Potom tedy nechápu, proč okamžitě po zveřejnění volebních výsledků hodil ručník do ringu a vzdal se jak předsednického postu v ČSSD, tak možnosti sestavovat vládu. Proč byl takový problém, že s komunisty nedal dohromady potřebnou většinu, když s demokratickými stranami by tu většinu dal? Vždyť komunisty přeci k rozhovorům o vládě vůbec přizvat nechtěl, nebo ne? Dle mého názoru se tou rezignací jen sám usvědčil z předchozí lži.

postřeh druhý: Částku ČSSD za volební kampaň odhadla těsně před volbami odborná firma na cca 700mil Kč. Jiří Paroubek tento odhad okomentoval způsobem svým vlastním, nezapomněl vyjádřit pochyby o nezávislosti dotyčné agentury a bez jakýchkoliv pochybností trval na částce něco přes 200mil Kč. Již pár dní po volbách Bohuslav Sobotka přiznává, že kampaň stála minimálně dvakrát tolik a že se možná ani nejedná o částku konečnou. Takže další předvolební lhaní.






postřeh třetí: Týden po volbách přiznává Bohuslav Sobotka, že program ČSSD, který nám byl v kampani prezentován jako ten jediný správný pro další směřování České republiky, je potřeba reformovat. Jak tomu máme rozumět? Přiznává tím snad, že ten program byl špatný, ale oni nám ho přesto předkládali jako jediné vhodné řešení? To už by pak bylo klamání přímo obludných rozměrů.

Volební výsledek nám, kromě jiného, přinesl možnost vidět, co je současná ČSSD vlastně zač - politici toužící po moci, kvůli které by se spojili třeba i s ďáblem, nebo, v tom horším případě, s komunisty a když jim je tato možnost voliči odepřena, nevzmůžou se na nic jiného, než na zmatené blábolení a kopání kolem sebe, přičemž většina těch nakopnutých zadnic je jejich kolegů ze stejného týmu, což celé té jejich masivní kampani ve znamení jednotných šál a "správného týmu" dává takovou tragikomickou tečku.

modrý bonus na závěr: Ta povolební akce pražské ODS ve Žlutých lázních, to tedy bylo něco, přestože jsem pravicový volič, tak tu sebranku, která se tam sešla, řadím na úroveň (co se obliby týká) někam na úroveň komunistů. Pevně věřím, že si Petr Nečas získá ve straně takovou podporu, aby toto pražské chapadlo zcela odstřihl od vlivu a od moci. Předpokládám, že podzimní komunální volby mu v této "amputaci" dost pomohou.